|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
|
Mechanizmy uplatňující se při vzniku neurodegenerativních onemocnění a jejich odezva v neurobiologických interakcích.
Červinková, Monika ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Nerodegenerativní onemocnění představují dnes pro stále stoupající trend závažným problémem nejen medicínským, ale i socioekonomickým. K nejčastěji se vyskytujícím onemocněním v lidské populaci patří Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba a Amyotrofická laterální skleróza. Etiopatogenetické mechanizmy pro vznik onemocnění nejsou dosud detailně objasněny. Je uváděna možná souvislost mezi neurodegenerativními onemocněními a stresem. Předpokládaný vztah mezi neurodegenerativními chorobami a stresem je založen na poznatcích o vzájemné provázanosti funkcí nervového, endokrinního a imunitního systému. Pro výzkum v této oblasti jsou velmi užitečné zvířecí modely, které mohou přispět k objasnění účastnících se biologických mechanizmů. Znalost těchto procesů by mohla v budoucnu umožnit rozvoj nových diagnostických a terapeutických přístupů.
|
|
|
Mechanismy komorbidity metabolických a neurodegenerativních onemocnění
Tauchman, Martin ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Brožka, Hana (oponent)
Populace osob s neurodegenerativními onemocněními je v Česku v řádech statisíců, přičemž celoživotní náklady spojené s léčbou a sociálními dopady onemocnění daného pacienta se pohybují v řádech stovek tisíc eur, a přitom mohou být sníženy včasnou a účinnou intervencí. Jejímu správnému provedení by mohla napomoci znalost příčinných souvislostí mezi metabolickými a neurodegenerativními onemocněními, jejichž výskyt v populaci koreluje. Jedním z důležitých faktorů je zvýšená prozánětlivá imunitní reakce. U osob s obezitou a diabetem mellitus typu 2 dochází k systémové zánětu, který přeroste v neuroinflamaci a ta následně vede k neurodegeneraci. Dalším mechanismem je hyperglykémie, která je následkem inzulinové rezistence. Hyperinzulemie a hyperglykémie vedou k narušení exprese glukózových transportérů a inzulín degradujícího enzymu, což vede ke snížení clearance amyloidu beta. Genetické pozadí je také považováno za velmi vlivný faktor, ovlivňujíc různé mechanismy, a to jak prospěšně, tak škodlivě. Důležitým faktorem je také životní styl. Obecně je zdraví škodlivé kouření a konzumace alkoholu. Jak zvýšená konzumace alkoholických nápojů, tak kouření tabákových výrobků mohou vést k metabolickým poruchám a zároveň i neurodegeneraci. Zdraví prospěšná je naopak fyzická aktivita, která mimo jiné zlepšuje senzitivitu...
|
|
|
ADP-ribosylation in ARH3-deficient cells and its impact on cellular functions
Kuttichová, Barbora ; Hanzlíková, Hana (vedoucí práce) ; Valihrach, Lukáš (oponent)
ADP-ribosylace je běžná postranslační modifikace, která reguluje různé buněčné procesy, včetně oprav poškozené DNA. Tento proces je katalyzován poly-ADP-ribóza polymerázami (PARP) a zahrnuje přenos ADP-ribózových jednotek z redoxního kofaktoru NAD+ na proteiny, včetně histonů. Pro udržení buněčné homeostázy musí být řetězce ADP- ribózy rychle odbourávány ADP-ribosyl glykohydrolázami. Ačkoliv je poly-ADP-ribóza glykohydroláza (PARG) vysoce účinná, nedokáže odštěpit poslední ADP-ribózovou jednotku. Proto se na odstranění terminální mono-ADP-ribózy podílejí dvě glykohydrolázy TARG1 a ARH3. Tento proces odstranění je nezbytný, protože umožňuje přístup opravných faktorů na poškozené místo DNA. Hlavním cílem této práce je charakterizovat buňky získané od pacientů s homozygotními mutacemi ARH3 a vyvinout vhodné nástroje pro lepší pochopení molekulárního mechanismu, kterým mutace ARH3 ovlivňují ADP-ribosylaci, a jak přispívají ke vzniku souvisejícího neurologického onemocnění. Za tímto účelem jsem měřila hladiny proteinu ARH3 a detekovala zvýšenou mono-ADP-ribosylaci ve fibroblastech získaných od pacientů s mutací v ARH3. Dále jsem hodnotila citlivost těchto buněk k různým inhibitorům PARP, které mají potenciál pro terapeutickou léčbu. Pro získání hlubšího vhledu do toho, jak přesně dysregulovaná...
|
|
|
Functional and Pathophysiological-morphological Correlates of Neurodegenerative Diseases
Dušek, Pavel ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Menšíková, Kateřina (oponent)
Tato dizertační práce vykresluje neurodegenerativní onemocnění jako víceúrovňový pro- ces, popisuje různé koreláty na jednotlivých patofyziologických úrovních a prezentuje vybrané koreláty na příkladu Huntingtonovy nemoci a neurodegenerace asociované s mi- tochondriálním membránovým proteinem (MPAN). Pro tyto účely používá různé me- todologické přístupy jako základní laboratorní výzkum, klinickou práci, zobrazování a vytvoření databáze s databázovými výstupy. Popisuje změny množství komplexu I a komplexu IV dýchacího řetězce v buňkách bukálního epitelu pacientů s Huntingtonovou nemocí. Demonstruje nedostatečnou diagnostickou sílu optické koherenční tomografie při použití jako biomarkeru u Huntingtonovy nemoci. Shrnuje různé fenotypy MPAN a potvrzuje asociaci mutace genu pro C19orf12 a poruchy zraku. Dále prezentuje dobře dokumentovaný případ pacienta s MPAN. Klíčová slova: akumulace železa; barevná diskriminace; huntingtin; Huntingtonova nemoc; komplex dýchacího řetězce; kontrastní senzitivita; mutace C19orf12; neurode- generace; neurodegenerace asociovaná s mitochondriálním membránovým proteinem; optická koherenční tomografie; parkinsonismus; tloušťka vrstvy nervových vláken sít- nice;...
|
|
|
Výskyt neurodegenerativních onemocnění u pacientů s achalázií jícnu
Jerie, Martin ; Vojtěch, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Bronský, Jiří (oponent)
Úvod: Achalázie je primární motilitní onemocnění jícnu způsobené degenerací neuronů v myenterickém plexu. Přestože přesná patogeneze není známá, předpokládají se autoimunitní a neurodegenerativní procesy, které vedou k neuronální ztrátě. Proto jsme předložili hypotézu, že prevalence neurodegenerativních a/nebo autoimunních demyelinizačních onemocnění centrální nervové soustavy (NDD) by mohla být u pacientů s achalázií vyšší a naopak. Důvodem může být sdílení společných patofyziologických mechanismů. Metody: Naše studie byla prospektivní, průřezová s využitím dotazníků v iniciální fázi. Nábor pacientů s achalázií se uskutečnil v gastroenterologickém centru a pacientů s NDD ve dvou neurologických pracovištích vyššího stupně v České republice. Pacienti s achalázií byli vyšetřeni neurologem a neurologičtí pacienti gastroenterologem včetně následného testování zaměřeného na potvrzení NDD nebo achalázie. V obou skupinách byla stanovena prevalence achalázie a NDD, kterou jsme porovnávali s prevalencí v obecné populaci. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 150 pacientů s achalázií a 112 pacientů s NDD. Naše data ukazují zvýšenou prevalenci NDD u pacientů s achalázií (6 % (9/150) při srovnání s odhadovanou prevalencí NDD v obecné populaci (2 %), p=0,003). Ve skupině NDD 32 ze 112 pacientů (28,6 %)...
|
|
|
Role cholesterolu v patogenezi Alzheimerovy choroby
Tax, Martin ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Randáková, Alena (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění a nejčastější forma demence postihující značnou část stárnoucí populace. Předpokládá se, že hlavní příčinnou této nemoci je akumulace amyloidu β (Aβ). Cholesterol je důležitou složkou plasmatických membrán, kde je základem pro správnou funkci synapsí. Změny jeho koncentrace jsou považovány za rizikový faktor vzniku a rozvoje Alzheimerovy choroby. Data dokazují, že tento lipid má vliv na syntézu Aβ a zároveň má také roli v jeho cytotoxicitě, kdy může negativní vlastnosti Aβ podporovat, nebo naopak vůči nim může být protektivní.
|
|
|
Role of tau phosphorylation in formation of tau envelopes
Karhanová, Adéla ; Lánský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Luděk (oponent)
Tau je nestrukturovaný protein asociovaný s mikrotubuly důležitý pro vývoj axonů a kritický regulátor funkcí mikrotubulů v axonech. Aktivita Tau je řízena fosforylací a její deregulace vedoucí k hyperfosforylaci a agregaci tau je spojena s četnými neurodegenerativními poruchami, souhrnně nazývanými tauopatie. Na mikrotubulech se molekuly tau segregují do dvou kineticky odlišných fází, které se skládají buď z nezávisle difundujících molekul, nebo interagujících molekul, které tvoří soudržné "obálky" kolem mikrotubulů. Tau obálky regulují působení jiných proteinů asociaovaných s mikrotubuly, jako je pohyb molekulárních motorů, a chrání mikrotubuly před degradací enzymy rozdělujícími mikrotubuly. Jak je však formace, dynamika a funkce tau obálek regulována, není známo. Zde ukazujeme, že fosforylace tau brání tvorbě a fungování ochranných tau obálek. Pomocí kombinace rekonstitučních experimentů a zobrazování živých buněk ukazujeme, že fosforylovaný tau se zabudovává do tau obálek a že zpomaluje růst těchto obálek. Důležité je, že demonstrujeme, že fosforylace tau také destabilizuje již existující obálky, což vede k jejich rozpadu. Naše výsledky ukazují, že fosforylace tau interferuje s tvorbou a udržováním ochranných tau obálek in vitro a in vivo, což vede k nestabilitě mikrotubulů. Protože...
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
|
|
Role of the cannabinoid system in neurodegenerative processes
Akantisová, Lucia ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Búran, Peter (oponent)
Endokanabinoidný systém (ECD) sa podieľa na významnom počte fyziologických funkcii centrálnom a periférnom nervovom systéme. ECD pozostáva z kanabinoidných receptorov (CB1 a CB2), endogénnych ligandov (ANA, 2 AG) a enzymatického aparátu potrebného na syntézu (NAPE a DAGL) a degradáciu (FAAH, MAG). V ľudskom mozgu je kanabinoidný receptor CB1 najrozšírenejší v rámci skupiny receptorov, ktoré sa viažu na G proteíny. Signalizačné mechanizmy týchto proteínov sa podieľajú na celkovej homeostáze organizmu. Svojou aktivitou ovplyvňujú koncentrácie druhých poslov, aktivitu iontových kanálov, výlev neurotransmiterov a regulujú imunitné odpovede. V tejto súvislosti sa štúdie posledných 20 rokov zamerali na výskum v oblasti neurodegeneratívnych ochorení. Dnes je známe, že liečba kanabinoidnými zlúčeninami zlepšuje neurologické deficity spojené s poškodením neurónov a zmierňuj zápalové procesy v in vivo zvieracích modeloch Alzheimerovej choroby a roztrúsenej sklerózy ickej úrovni liečba určitých sprievodnými symptómami vyskytujúcim eratívnych ochoreniach ako je neuropatická bolesť, nespavosť či spasticita Kľúčové slová: endokanabinoidný systém, kanabinoidy, neurodegeneratívne ochorenia, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, skleróza multiplex
|
host ::
RSS.